Když příjdete navýstavu, projdete u hlavní brány veterinární kontrolou. Ta obnáší kontrolu očkovacího průkazu a potvrzení vašeho veterináře. U brány se většinou také prodávají vztupenky. Nejdříve ze všeho musíte najít místo, kde se vydávají složky s materiály pro přihlášené psy. Zároveň tam dostanete katalog vystavovaných psů. V katalogu si najděte, ve kterém kruhu vystavujete svého pejska a podle plánku, který v katalogu také bývá, k němu snadno dorazíte. Psi se předvádějí podle tříd, od dorostu po veterány. Až budete na řadě, pomocník v kruhu vám to oznámí. Na horní polovinu těla si nalepte vaše číslo (je ve složce) a na stolek v kruhu doneste posudkový list. Následuje předvedení psa.
 
 

Vybavení

- předváděcí (výstavní) vodítko - je to valstně tenká smyčka zajištěná kroužkem a posunovacím válečkem, vyrábí se spousta barev, tlouštěk a průřezů. Na zlatém retrívrovi vypadá výborně např. červená, zlatá či modrá. Osobně mám nejlepčší zkušenosti s kulatými vodítky. Smyčka, která patří kolem krku by měla být co největší.
- pamlsky - nejlépe piškoty, ty mají u psů největší úspěch. Dobré jsou také různé tyčinky, malé kostičky atd. Zkrátka - musí to být něco, čeho můžete mít zásobu v ruce nebo v kapse.
- hřeben s háčky, hustý hřeben, popřípadě nůžky - pro jistotu
- hadra či ručník - v každém případě i když neí venku mokro, například na utření mokré tlamy.
- miska na vodu, láhev s vodou
- normální vodítko a obojek.
- psí deku nebo pelech
Dále je velmi výhodné mít s sebou skládací židličky, protože sezení na dece na zemi je velmi nepohodlné, dále propisku (na psaní výsledků a poznámek do katalogu) a foťák.
 
 
 

Výstavní postoj

Výstavní postoj je velmi důležitý, protože rozhodčí má nejlepší možnost posoudit soulad a celkovou stavbu psa právě v postoji.

S tréningem je nejlepší začínat od štěňátka, ale i dospělý pes si tento klidový cvik snadno osvojí. 

Prvním bodem který pes musí pro úspěšné absolvování výstavy a postoje zvlánout je, aby si nechal bez sebemenšího odporu všude sáhnout. Všude znamená opravdu všude, u psů pak napříklat i varlata, která rozhodčí kontroluje pohmatem (zdali jsou obě zcela sestouplá), může to být u některých psů problém. Dalšími "rizikovými" oblastmi jsou slabiny, ocas, tlama a hlava, uši a hruď. Tam všude se rozhodčí psa dotýká, aby zkontroloval správné utváření a stavbu těla. Pes nesmí projevit známky agresivity a po celou dobu by měl stát ve výstavním postoji.

Druhým krokem je nácvik samotného postoje. Pejska přivykneme na přemísťování noh. To znamená: jen málo psů si stoupnbe samo do postoje se všemi končetinami korektně, takže mu je musíme zvednout a položit tam, kam chceme. Pes, který to nezná většinou nechce nohu postavit tam, kam ji pokládáte, udělá krok diagonální nohou, sedá si či se udiveně ohlíží. Je to také otázka rovnováhy. Nesmíme zapomeneout, jakého vychýlení jsou schopny klouby, abychom psovi nohu nevyvraceli příliš ven.

Takže: pejska vedeme po levé straně. Zastavíme, pejsek vedle nás. Pokud si sedne, řekneme "vstaň" a současně jej zvedneme. Další alternativou je dát mu před čumák pamlsek, pes pak vstane a bude se po něm natahovat, což je to, co chceme. Pes nám stojí, ovšem zatím nekorektně. Tedy srovnáme končetiny do správné pozice (viz níže), klekneme si vedle psa ocas přidržujeme v takové poloze, aby byl pokračováním hřbetní linie, hlavu nataženou za pamlskem, ovšem ne vyvrácenou ke stropu. Pokud se pes hne opět ho srovnáme. Přitom dáváme pozor, abychom nezacláněli rozhodčímu. Je velmi důležité, aby pes stál, pokud je posuzován POŘÁD korektně, rozhodčí se dívá, i když o tom nevíme. Když máme psa v postoji je lepší povolit mu předváděcí vodítko, tak jako je na obrázku, aby nerušilo. Pokud je pes spolehlivý, lze vodítko zcela sejmout.

Další možností je tzv. volný postoj. Je vhodný pro pro psy, kteří vydrží stát sami, nepřesunují končetiny a vesele vrtí ocasem. Stojíme před psem a lákáme ho na pamlsek, jako na obrázku.

Co je pro vašeho psa lepší, musíte vyzkoušet.
 
 

Předvedení v pohybu

Taktéž velmi důležité, ovšem již ne tak náročné na tréning. Každý pes, který umí volně chodit na vodítku to zvládne. Požaduje se klus ve středním tempu, kdy vyniknou vady chodu nejlépe. Běhá se vždy kruh a tzv. "ode mně, ke mně". To spočívá v tom, že běháme se psem na přímce od rozhodčího, na konci obrat a k rozhodčímu. V kruhu běháme se psam na vnitřní straně, t.j. pes blíže k rozhodčímu. Psa netaháme, musí běžet pěkně vedle nás, celkový dojem nenásilného a uvolněného pohybu.
 

Před vstupem do kruhu psa důkladně pročešeme, utřeme mu tlamu od vody a slin, nasadíme předváděcí vodítko a snalepeným číslem (na horní polovině těla) jdeme do kruhu. V kruhu se psi řadí podle katalogových čísel.