Úprava Zlatého retrívra na výstavu



Gills Garfield, maj. Heidi Karves, FIN


Zahraniční rozhodčí, kteří jezdí posuzovat na naše výstavy, se často diví, jak malý důraz Češi kladou na úpravu svých psů (netýká se to jen zlaťáků, ale také tollerů a flatů). Na výstavách často vidíme psy, za jejichž případný neúspěch nesou vinu jejich majitelé. Ve finále každé třídy, kdy se rozhoduje o pořadí výborných jedinců (V 1 - V 4), totiž často o výsledném umístění rozhodují maličkosti, t.j. upravenost psa, kvalita předvedení atd. To znamená, že výborně upravený pes má daleko více šancí. Zkušený "střihač" dokáže vhodnou úpravou srsti zakrýt některé drobné vady, které jsou spíše optickou otázkou a zvýraznit klady psa, např. přední úhlení atd. Pes neupravený naopak působí zanedbaným dojmem (i když tomu tak nemusí být, pochopitelně, že majitel o svého pejska vzorně pečuje, jen třeba není dostatečně informován), v případě mohutného osrstění na krku může vzniknout dojem masitého krku, když má dlouhé prapory na předních nohou může to vypadat jako volný loket atd. Z toho plyne, že úprava je velmi důležitá, pokud vám jde o dobrá umístění a eleganci.

Nejjednodušší pro nepříliš zkušené majitele je nechat si pejska upravit v některém psím salónu. To s sebou ovšem nese velká rizika. Takový profi střihač nemá v oku poslední trendy úpravy, nemá to takříkajíc nakoukané. Upravuje psy spousty plemen, pudly, kokry, křížence, teriéry a mnoho dalších, takže přirozeně nemůže mít v oku všechna tato plemena. Tak se stává, že z toho vznikne jakýsi univerzální sřih, který má s výstavní úpravou pramálo společného. 

Takže to raději zkuste sami. Když budete postupovat opatrně, na mysli budete mít, že co jednou usříhnete, již zpátky nedáte, před očima budete mít obrázek pěkně upraveného psa, zajisté to dopadne dobře. A pokaždé znovu a znovu lépe.


Co potřebujete:

- efilační nůžky
- normální nůžky (oboje perfektně nabroušené)
- trimovací nůž
- hustý hřeben (nejlépe kovový)
- hřeben na podsadu (tzv. s háčky)
- dobrý psí šampón (psí šampón je zvláštní v tom, že se mnohem snáze vyplachuje z husté podsady, osvědčil se mi mandlový s kondicionérem značky Khara)
- vatové tampónky na čištění očí a uší (ještě lepší jsou papírové kapesníčky protože nepouští vlákna jako vata)
- kapky na čištění uší (např. značky Beaphar, nakapou se do uší, maz v uchu se rozpustí a vytře se bez zbytečného podráždění ucha)


A nyní již k postupu:
 
 
Koupání a sušení

Pejska musíme nejprve vykoupat. Před koupelí jej co nejlépe vyčešeme, aby nám odumřelé chlupy nezacpaly odpad ve vaně či sprchovém koutu. Ve většině knih jste se zřejmě dočetli, že je lepší mít ve vaně neklouzavou podložku, ale v praxi jsem zatím neměla s kluzkostí vany potíže. A i kdyby, cokoliv do vany dáte (třeba gumovou koupelnovou předložku), po namočení klouže po vaně taky, takže to nemá smysl.
Většinou pes do vany dobrovolně nejde, protože má sice rád vodu, ale v rybníku, šampón mu příliš nevoní, vana je jakási bílá a hladká..., je tedy třeba jej tam odnést. Nejlepší je, když psa nesou dva lidé. Pes se postaví, k němu si ze stejné strany stoupnou dva lidé, sehnou se a psa podeberou rukama. Jeden pod hrudníkem, hned za předníma nohama a druhý pod zadkem. Pes se zpravidla nebrání, pokud ano, dva lidé by jej měli bez problémů udržet. Takto psa dopravíme do vany, kde jej necháme stát. Pokud není zvyklý, může mít chuť vyskakovat ven. To vyřešíme tak, že mu navlékneme obojek (raději ne kožený ani látkový, protože může barvit, nejlepší je řetízkový) a druhá osoba stojí u hlavy psa a přidržuje ho (věřte mi, ten obojek je opravdu v takových případech nutný, protože držet psa za kůži na krku či za uši není zrovna nejlepší). Nedovolte psu aby vylézal a to ani třeba že opře jednu tlapku o okraj. Už to mu poskytuje lepší příležitost k následnému mohutnému odrazu....a můžete po celém domě vytírat kaluže.

Psa tedy máme úspěšně ve vaně. Při ruce máme: ředěný šampón (to je důležité, šampon nařeďte v poměru zhruba 1:5 s vodou. Tím vznikne řidší roztok mycích látek, který snáze rozptýlíte v hustém kožichu psa), mycí houbu a hromadu ručníků či hader. V koupelně se zavřeme (pojistka, kdyby pes přece jenom vyskočil, neuteče se hned utřít na pohovku), namícháme tak akorát teplou vodu (asi jako když se sami sprchujete) a pejska důkladně namočíme po celém těle, kromě hlavy (pozor, aby se nedostalo příliš vody do uší, do nosu a do očí). Je důležité aby pes byl opravdu celý důkladně mokrý. Poté, co vypneme sprchu vanu zašpuntujeme. To proto, aby nám mydlinky neutíkaly do kanálu. Začneme na psa nalévat šampón (ředěný). Lijeme podél páteře, potom zvedneme psovi hlavu, nalijeme zepředu na krk a plece, potom vzadu na "kalhotky" a na ocásek. Je důležité namydlit také závěsy na předních nohou. A začneme důkladně drbat. Tak, aby se šampón dostal všude na krycí srst (do podsady a na kůži nepronikne ať se snažíte jak chcete, retrívří voděodolná podsada totiž funguje opravdu skvěle). No a v tuto chvíli pochopíte, proč jste zašpuntovali vanu. Šampón totiž nepění, protože pes byl špinavý a většina z něj při drbání zteče. Proto máme houbu, do které šampón nabereme a opět vracíme psovi na záda, krk a tak dále. Když máte dojem, že už to stačí, psa pořádně opláchněte (již s odšpuntovanou vanou) (opět velmi důkladně, hlavně pozora na břicho, tam se toho hromadí nejvíc). Vypláchnutou (!!!) houbou pejskovi otřete hlavu a uši, zpravidla nejsou tak znečištěny, pokud má pes na nose zaschlé bláto od hrabání, nebojte se trochu přitlačit. Potom rukama vymačkejte ze srsti co nejvíc vody, odshora dolů. Psa ještě necháme ve vaně a osušíme ručníkem co nejvíc to jde.

Psa vyndáme z vany (nebo nacháme vyskočit, ale jen na povel, třeba hop, a chytáme ho, aby mu na dlažbě nepodjely přední nohy, to by pro něj dopadlo velmi bolestivě) a buď, pokud je léto (teploty nad 20°C), jej necháme běhat než uschne, a nebo jej vyfénujeme (pokud je zima, nebo chceme následně psa stříhat). Psa fénujeme tak, jakobychom fénovali svou vlastní hlavu, t.j. ne příliš horký vzduchem. Může se stát, že srst vašeho psa je tak jemná, že fénování nesnese. To se musí vyzkoušet. V takovém případě by zůstala po fénování polámaná, bez lesku. Srst je třeba při foukání zčesávat směrem dolů, aby potom neodstávala.
 
 
Stříhání

Před stříháním psa důkladně rozčešeme.

Důležité pravidlo: při stříhání NIKDY nestříháme tak, že bychom chytili chlupy mezi prsty a natáhli směrem od kůže tak, že se kůže taky vytáhne. Potom je velmi snadné psa stříhnout, protože kůžička je růžová a není ve světlé podsadě dobře vidět. Jinak psa vpodstatě nelze stříhnout.

Nejlepší a pro vaše záda nejpohodlnější je provádět veškerou úpravu, včetně česání, na stole. Stačí zcela běžný kuchyňský stůl nejlépe dřevěný, ne kluzký. Psa na něj vyzvedneme stejným způsobem jako jej dáváme do vany, či pokud je pes zvyklý (např. z agility), přistavíme mu stoličku a necháme ho vyskočit nahoru (ale to není nejlepší způsob pro psy do 2 let, kvůli kloubům). Psa postavíme do výstavního postoje, necháme si ho od někoho podržet, odstoupíme na 2 metry a pečlivě jej prohlédneme. Při tom můžete mít v ruce fotku pěkně upraveného psa, exteriérově kvalitního, a srovnávat, co je na vašem psu jinak. Podle toho budete potom postupovat ve stříhání. Raději to takhle proveďte několikrát za celý proces. Až budete zkušenější, již to nebudete potřebovat. Bohužel nelze napsat zcela konkrétní návod, jak ostříhat psa. Uvedu zde techniky úpravy srsti a upozorním na některé zajímavosti.

Nejprve vezměte do rukou EFILAČNÍ NŮŽKY. V druhé ruce mějte stále hřeben na vyčesávání ustříhnuté srsti. Efilační nůžky mají ten efekt, že pouze prostříhávají. To znamená, že jaksi nenápadně odstraňují srst a nezanechávají "zuby" tak jako nůžky rovné (to ovšem neznamená, že by se jimi zuby nedaly udělat). Efilačními nůžkami postupujeme odshora dolů. Slouží k ubrání srsti tam, kde je příliš hustá nebo odstává. Však to poznáte sami. Po každých zhruba třech střihnutích místo zčísneme hřebenem, aby se chlupy odstranily, taktéž je vyndáme ze zubů nůžek. Nezapomeňte, že musíte být opatrní, aby srst nebyla odsraněna nepravidelně. Na obou stranách krku by měla být upravena symetricky. Nikdy nesmíme srst vyčesávat proti směru růstu a potom stříhat, protože působí dojmem, že je delší a po následném zčesání ve směru růstu uvidíme nepěkný zub. Cílem je srst hladká, splývající podél těla a tvořící žádané závěsy, na něž vás upozorním na konci.

Dalšík nástrojem jsou ROVNÉ NŮŽKY. Ty slouží pouze k zarovnání vlajky ocasu a k úpravě tlapek. Ocas se zastřihuje do tvaru, který uvidíte na fotografíích níže. Také jimi lze upravit tvar uší, ale lépe vypadá, když jsou uši upraveny efilačními nůžkami.
 
 


Úprava Zlatého retrívra